pondělí 21. března 2011

Zmatky v parku

Tak nám vykouklo sluníčko. Po ošklivém víkendu se konečně přiblížilo jaro. Vzala jsem dítě do kočárku a vyrazila do parku. Mezi stanicemi Opatov a Háje se rozkládá velmi využívaný park. Je křižován mnoha cestami a rouben dětskými hřišti. Přes celou jeho délku se vine smíšená cyklostezka, na kterou se zhruba v polovině napojuje další. Stezky jsou celoročně plně využívány - k občasné nelibosti chodců. Město se proto rozhodlo, že je třeba chodce od cyklistů oddělit, pokud možno hodně výrazně. Vedle smíšené stezky tudíž vznikla nová asfaltová cesta a o kus dál nový dlážděný chodník. Myšlenka moc dobrá.... provedení dost strašné.
Základní chybou je zmatečné značení. Většina lidí tudíž nepochopila význam nové cesty. Provoz se rovnoměrně rozprostřel na obě cesty. Cyklisté jsou ukazateli hnáni spíše na starou cestu (prý ukazuje na tu novou - já osobně jsem to ale z něj nevyčetla a nebyla jsem jediná). Nová stezka je krásně upravená a nehrbolatá, přitahuje tedy kočárky a důchodce. Ti cyklisté, kteří pochopili nové značení, tak mají velký problém. Musí se opatrně proplétat mezi holemi a poslouchat časté nadávky. Většina starších chodců je totiž bere na stezce jako vetřelce a neváhá je aktivně vyhánět - vždyť mají přece vedle "starou" cestu - ať si jezdí tam. Nejlépe se ve zmatku orientuje naše policejní cyklistická hlídka. Aby se nemuseli rozhodovat, jezdí raději po travnatých kopcích okolo.
Nejméně používáný je nový chodník. V rámci estetického cítění není asfaltový, ale je dlážděný. I tady myšlenka narazila na realizaci. Dláždění dokáže být hezké a příjemné, tohle je však jen tak nahrubo vtlučené do hlíny, vysypané štěrkem a mezery mezi kameny jsou až 2 cm. Při vycházce s miminkem tak hrozí, že dostane za jízdy mořskou nemoc. A to nemluvím o pokusech žen chodit tam s podpatky. To je koledování si o vyvrknutí kotníku.
Všechny tři cesty vedou na nové náměstíčko. Z původního travnatého plácku se stalo pustou plochou, kde se nikdo nezdržuje rád. Zmizela veškerá tráva, objevily se hned tři typy dlaždic. Od cyklostezky vedou poměrně  příjemné dlaždičky, lemovány jsou onou příšerností se štěrkem. Mezi nimi je pás pro slepce. V několika dírách se prý časem objeví zasazené stromy. Prozatím se tam zjevují jen stánky různých trhů - bohužel i s pouťovou muzikou. Celé je to zakončené přechodem směrem k autobusovému nádraží. Za realizaci této poslední tečky bych s chutí někomu fyzicky ublížila. Náměstíčko je totiž výrazně výše než silnice, každý kočárek se tedy při vjezdu na vozovku pořádně zhoupne. V případě skleněného nákupu se dost bojím o obsah.
Dosti ale pesimismu... Úpravy parku ještě nejsou hotové, toto je pouze polovina projektu. Je tedy možnost, že za pár let se tu budu rozepisovat o tom, kterak nám park krásně prokoukl. Jen jestli do té doby nebudu sama o holi, kterou bych mohla zuřivě mávat na projíždějící cyklisty.

Žádné komentáře:

Okomentovat